Podrobnosti
Stiahnuť Docx
Čítajte viac
Dnes, 24. října, brzy ráno, jsem požádala našeho MAPA, Toho Nejmilosrdnějšího, Nejmocnějšího, NEJVYŠŠÍHO ze všeho, co je dobré, laskavé, dobrotivé a soucitné – požádala jsem naše jediné Rodiče, kteří jsou více než Ti nejlepší v celém Vesmíru, že je čas vyjít ven ze svého stanu a z meditace-samádhi, abych mohla pracovat pro Supreme Master Television jako obvykle. Otec mi tedy řekl: „Ne, ne, protože si s Tebou chce promluvit vůdce války.“ Řekla jsem: „Ach, ano, PANE, s Tvým svolením si s ním promluvím.“ Ještě předtím jsem nařídila všem zajišťujícím bezpečnost, ochranu a soukromí, jakož i příslušným andělům a Nebeským útvarům, aby zpřísnili bezpečnostní opatření, abych mohla hovořit pouze s těmi, s kým chci, a abych nebyla vyrušována negativními silami s jejich triky, lžemi, klamnými návrhy a řečmi atd., ať už chtějí udělat cokoli. Zhruba po dvou minutách byly všechny bezpečnostní záležitosti vyřešeny. Požádala jsem tedy strážce pekel, aby vůdci války umožnil se mnou promluvit. Ten poklekl a řekl: „Vaše Veličenstvo, Nejvyšší Králi Králů Králů Králů, klaním se Vám, a u Vašich nohou bych Vám rád podal zprávu o mírové situaci.“ Tak jsem řekla: „To je v pořádku, můžete se cítit pohodlně. Můžete si sednout a povědět mi to.“ On tedy řekl: „Mezi Ruskem a Ukrajinou byla podepsána mírová smlouva.“ Opravila jsem ho: „Říkejte ‚Ureign‘, protože chci, aby měli mír a vládli si sami vlastní mocí, vlastní vůlí, podle vlastního plánu, vlastního štěstí a v harmonické shodě mezi sebou, v rámci svých vlastních státních hranic.“ Vůdce války tedy řekl: „Ano, Veličenstvo.“ Vůdce války tedy řekl: „Mezi těmito dvěma zeměmi, Ruskem a Ureign (Ukrajinou), byl podepsán mír. Brzy nastane mír.“ Řekl: „Brzy nastane mír. Válka skončí. Už nebude žádná válka.“ Řekla jsem: „Ach, to bylo mezi Ruskem a Ureign (Ukrajinou). Ale co mezi Saúdskou Arábií a Íránem?“ Vůdce války řekl: „Vaše Veličenstvo, Králi Králů Králů Králů, i tato válka brzy skončí.“ Tak jsem mu řekla: „Dobře. Včera jsem také četla některé z těchto zpráv v médiích. Ale jde o to, že chci víc než to. Opravdu chci, aby mír skutečně nastal, a to rychle a trvale.“ Vůdce války řekl: „Ano, ano, Veličenstvo. Nastane. Udělám k urychlení vše, co je v mých silách. S Vaším Požehnáním budeme schopni válku brzy ukončit.“ Řekla jsem: „Dobře, dobře. Vidím, že jste se zlepšil ve své upřímnosti a porozumění, bezohlednosti a brutalitě války. Za to tedy oceňuji vaše úsilí. Nařídím tedy stráži, aby vás umístil do prostornější vězeňské cely. A cokoli opravdu potřebujete pro svou vlastní údržbu a obživu, stačí to říct veliteli této pekelné oblasti a on vám to přinese. On vám to umožní, chci říct, pokud to bude možné.“ Jste v pekle, pamatujte si to. Pokusím se vám poskytnout více prostoru, větší volnost pohybu a umožnit vám využít více vaší síly, výhradně pro účely míru. Pamatujte si to. Stále čekám na vaše větší úsilí, plné upřímnosti a úcty k NANEJVÝŠ Mocnému BOHU. Chcete mi ještě něco říct? V pořádku. Dobře. Pak jste tedy prokázal svou dobrou vůli. A já jsem také na oplátku prokázala svou shovívavost. Pokračujme tedy v naší práci za nastolení míru a přinesení štěstí do tohoto světa, protože víte, kolik finančních prostředků bylo promarněno tak strašlivým způsobem, zatímco miliony, teď dokonce miliardy lidí trpí bolestí, aniž by se někdo skutečně staral o jejich osud. Miliardy a miliardy a miliardy utracené jen za zabíjení, za ničení. Vidíte ten nejzjevnější nelogický důkaz války. Tak si pospěšte, udělejte pro to vše. A vaše zásluhy budou moci vyvážit část vašich hříchů. Záleží na tom, jak tvrdě pracujete. Promluvíme si příště, kdykoli to bude nutné. Zatím sbohem.“ Vůdce války se třikrát poklonil až k zemi a zůstal s hlavou dolů, dotýkající se podlahy. Řekl: „Ano. Ano, Pane. Doufám, že Vás brzy uvidím, kdykoli, Pane.“ Řekla jsem: „Dobře. Můžete být v klidu. Není třeba klečet na podlaze. Buďte v pohodě.“ S tímto jsem opustila pekelné vězení a vrátila se do tohoto fyzického světa. Ach, a mimochodem, zeptala jsem se MAPA, zda smím odpustit a pomoci takzvanému bývalému příteli, který volal z pekla, aby byl zachráněn. BŮH mi to tedy dovolil. Pak jsem řekla: „Kam ho tedy mám poslat, až ho třeba dostanu z pekla ven?“ BŮH řekl: „Pošli ho do válečné zóny, aby poznal, jaké je válečné utrpení; dokud nebude zcela očištěn od těchto brutálních zbytků, které se usadily v celé jeho bytosti; teprve pak se může znovu zrodit jako člověk.“ Tak jsem řekla: „Ano, ano, PANE. Prověřím to a zachráním ho díky Tvé Milosti, PANE. Moc Ti děkuji za Tvé Milosrdenství, PANE.“ BŮH řekl: „Dobře, jdi vykonat Svou práci.“ A já jsem řekla: „Je po tomhle ještě dnes něco jiného, co bych měla udělat, PANE, něco zvláštního?“ BŮH řekl: „Ne, teď už ne, dnes už nic.“ Tak jsem řekla: „Potom půjdu pracovat pro Supreme Master Television.“ A BŮH mi to dovolil. „Děkuji Ti.“ Musela jsem tedy snížit svou vibraci, abych mohla vstoupit do knihovny akášických záznamů a zjistit, kdo z mých takzvaných bývalých přátel má něco společného s válkou nebo s něčím podobným. A něco jsem o této osobě zjistila, než jsem mohla jít do pekla a oznámit své odpuštění právě této bytosti, která volala o pomoc. Protože něco s jeho karmou je tak zlé, tak zlé, že ho peklo drželo skryté dokonce i přede mnou, takže jeho volání o pomoc nikam neproniklo, až na dvě výjimky. Jednou ho uslyšel Buddha Král Míru a tak mi to sdělil. Ale tehdy jsem byla příliš zaneprázdněna, příliš zaneprázdněna na to, abych se zabývala prohledáváním akášických záznamů a vyhradila si na to čas. Tak jsem na to čtyři dny zapomněla. A pak, podruhé, jeho hlas nějak unikl, nebo možná mu peklo dovolilo křičet hlasitěji. A pak to zaslechla Liščí dáma, ta bezejmenná Liščí dáma to zaslechla, přiběhla a sdělila mi tu novinu. No, mimochodem, už několik dní jsem o té bezejmenné Liščí dámě moc neslyšela. Ano, už docela pár dní jsem o té bezejmenné Liščí dámě neslyšela. Ale je šťastná, užívá si toho, že je člověkem. Nemá dost síly, ani jí nedávám víc síly, aby byla úplně a natrvalo člověkem jako ostatní lidé. Také proto, že kdybych jí dala příliš mnoho, příliš mnoho své Síly, zemřela by – nemohla by pokračovat ve svém praktikování jako liščí osoba a zároveň si několik dní v týdnu užívat života jako člověk. Takže, jako vše ostatní, i dobré věci potřebují čas, než se s nimi člověk vyrovná. Stejně jako ty nejlepší vitamíny nemůžete si vzít celou lahvičku najednou. Zeptala jsem se Liščí dámy: „Jak se ti daří v lidském světě? Máš co jíst a pít a jsi v pohodě?“ Ona řekla: „Ano, ano. Lidé jsou ke mně velmi milí. Dávají mi jídlo a pití, dokonce i džus a vodu, všechno možné jídlo a ovoce – je to moc hezké. A já jim tu laskavost oplácím tím, že jim pomáhám, kamkoli jdu. Pomáhám jim s čímkoli, o co mě požádají, třeba s úklidem dvora. Učím se sekat trávu, stříhat stromy v jejich zahradě nebo venčit jejich mazlíčky. Zpočátku ti psi(-lidé) věděli, kdo jsem, a tak pořád štěkali. Ale později jsem s nimi komunikovala a řekla jim, že jim nechci ublížit. Jen potřebuji trochu pracovat, abych si vydělala na živobytí. ‚Tak pojďte se mnou, hezky. Pomozte mi.‘ A oni to dělají. Lidé se mě dokonce ptají na jméno. Tak jim říkám: ‚Jmenuji se Lisa. To je vše, co si pamatuji.‘ A ptají se mě, kde bydlím. Říkám: „Nemám žádný domov. Prostě spím kdekoli, kde se dá.“ Tak mi dali ještě nějaké oblečení a deku a řekli mi, že mohu spát v jejich garáži nebo v kůlně na zahradě. Lidé jsou ke mně tak milí. Myslí si, že jsem možná sirotek nebo že jsem ztratila paměť, či tak něco. Tak se ke mně chovají laskavě, protože vidí, že jsem milá a něžná, mluvím velmi pokorně a zdvořile a nikomu neubližuji ani nevykazuji žádné známky zlého úmyslu. Takže kamkoli jdu, lidé mi pomáhají. A když mi nepomohou, prostě jdu do jiných domovů. Jsem v pořádku.“ Tak jsem řekla té liščí osobě: „Páni, mám z tebe radost. Mám z tebe radost. Takový život je také velmi svobodný. Jsi dobrá. Vzpomínáš si na BOHA a neustále se modlíš. Jinak by tvá síla slábla a nemohla by ses znovu stát člověkem, a nemohla bys ani nic dělat.“ A tak liščí dáma řekla: „Ano, ano. Ano, to vím, Mistryně. To vím velmi dobře. To vím. A ve svém srdci jsem vždy vděčná Všemohoucímu BOHU za to, že díky Vaši Milosti a Lásce mohu být člověkem a několik dní v týdnu si užívat svůj lidský život.“ Photo Caption: „Teplý a jasný, buď jako sluneční svit“
